Jan Kalvín (1509-1564) studoval v Paříži teologii a práva, roku 1533 se seznámil s naukou Martina Luthera a 1535 se stal protestantem. Musel Paříž opustit a cestoval do Itálie a Švýcarska. V Basileji se setkal s kazateli Heinrichem Bullingerem a Guillaumem Farelem a roku 1536 vydal své nejznámější dílo, Instituce. Stejně jako Zwingli prosazoval i Kalvín přísné a doslovné dodržování Bible. Jeho učení o předurčení navázalo na myšlenky Augustinovy, které Kalvín silně radikalizoval. Podle něho je o člověku předem rozhodnuto, kdo dojde spásy a kdo bude zatracen. Člověk se o tom však dozvídá podle toho, jak se mu daří vést poctivý a mravný život. Teologičtí následovníci Jana Kalvína mívají tato označení – reformované (kalvinistické) církve, fundamentalističtí křesťané, puritáni, znovuzrození, presbyteriáni, anabaptisté, baptisté i jiné.